Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kosmický prach může transportovat biologický materiál mezi vzdálenými planetami

Kosmický prach může transportovat biologický materiál mezi vzdálenými planetami

Astrobiologie
Autor: NASA/Ames

Proudy kosmického prachu, které nepřetržitě bombardují zemskou atmosféru, mohou přenášet mikrobiální organismy a pro život nezbytné molekuly ze vzdálených planet nebo naopak zanést pozemské mikroorganismy na cizí planety. Vyplývá to z nové studie, kterou vypracovali výzkumníci z University of Edinburgh.

Hyper-rychlý kosmický prach je unikátní entitou v planetárních systémech, jako je naše Sluneční soustava. Je schopen vniknout do atmosfér planet, nabrat tu vzorky organických látek a odnést je pryč, a naopak zde zanechat vzorky cizích planet.

Profesor Arjun Berera z University of Edinburgh’s School of Physics and Astronomy vypočítal, jakým způsobem se mohou proudy kosmického prachu střetávat s částicemi ve vzdušném obalu Země. Zjistil, že malé částice, vyskytující se ve výškách více než 150 kilometrů nad zemským povrchem, mohou být kosmickým prachem vymrštěny za hranice zemské přitažlivosti, opustit naši planetu a nakonec dosáhnout atmosfér jiných světů. Stejný mechanismus by mohl umožnit výměnu atmosférických částic mezi vzdálenými planetami.

Do zemské atmosféry vniká obrovské množství kosmického prachu v množství zhruba 100 tun denně, který je tvořen částicemi různé hmotnosti (blížící se až jednomu gramu) a vniká do zemské atmosféry vysokými rychlostmi 10 až 70 km/s. Tento hyper-rychlý kosmický prach vytváří silný a nepřetržitý proud v atmosféře,“ vysvětluje Arjun Berera a dodává:

„Jestliže se částice, které vytvářejí termosféru nebo se do ní dostanou ze zemského povrchu, srazí s tímto kosmickým prachem, mohou být přemísťovány, modifikována jejich forma nebo odneseny přilétajícím kosmickým prachem. To může mít důsledky pro počasí a vítr, ale nejzajímavější je možnost, že takové srážky mohou dodat částicím v atmosféře potřebnou únikovou rychlost a změnit jejich trajektorie tak, že uniknou ze zemské přitažlivosti. Takové události umožňují bakteriím a podobným drobným formám života zvládnout svoji cestu mezi planetami Sluneční soustavy a snad i za její hranice.“

Nový objev napovídá, že impakty velkých asteroidů by nemusely být jediným mechanismem, který může transportovat život mezi planetami, jak jsme se doposud domnívali.

Některé bakterie, rostliny a drobní živočichové (zvaní želvušky) mohou být schopni přežívat v kosmickém prostoru, takže je možné, že takové organismy – jestliže jsou přítomné ve vysoké zemské atmosféře – se mohou srazit s rychle se pohybujícím kosmickým prachem, který je odnese k jiným planetám,“ říká profesor Berera a doplňuje: „Představa, že kolize kosmického prachu by mohly přemísťovat mikroorganismy na obrovské vzdálenosti mezi planetami, zvyšuje bezprostředně jisté vyhlídky, že život mohl být zrozen v atmosférách planet.“

Rychlé proudění kosmického prachu je přítomno v celém planetárním systému a mohlo by být obecným faktorem šíření života. Detailní závěry výzkumů byly prezentovány v časopise Astrobiology.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Panspermie, Život ve vesmíru, Kosmický prach


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »